Lomnický štít 2634 m.n.m - magický vrchol Vysokých Tater -

„Byl už večer, měsíc se vyhoupl těsně nad temnou hradbu okolních štítů a na obloze se ukázaly první hvězdy, právě v tu chvíli jsme docházeli na Zámkovského chatu…“

V plánu máme vylézt na Lomnický Štít, Téryho kuloárem a Jordánkou, další z tatranských klasik a iniciačních túr, která dělá z mladíků muže a z turistů lezce.

Ráno vyrážíme brzy, ještě před šestou ze Zámkovského chaty, abychom měli dostatečnou rezervou a čas užít si túru. Přicházíme na dno Malé Studené doliny. K nástupu na Jordánku od Terryho chaty je to ještě kus, a tak chceme vystoupit Téryho kuloárem. Orientace v Tatrách není vůbec jednoduchá, a tak nás mužíci zavedou místo k Téryho lávce širokým, kamenným žlabem nahoru u Lomnické kopy.

Co teď? Klasickým Emericyho nářkem, se nám nechce. A protože lezení je hlavně o svobodě, volíme si vlastní cestu. Bereme to přímo po jiho-západní hraně Lomničáku, hezky exponovaným terénem. Z hrany vidíme přímo do západní stěny, kudy se leze Hokejka a taky do Téryho lavky. Je tam ještě hodně sněhu, na mačky i cepín. Navíc ze západní stěny pořádně fučí a poryvy větru dávají našemu výstupu nový rozměr.

Na hraně se napojujeme ne lezeckou cestu osazenou novými nýty. Našli by jste jí asi i v nějakém průvodci, obtížnost zhruba za III UIAA. Sem tam se dá založit i nějaký ten friend či slider pro dobrý pocit. Po několika intenzivních a pěkných pasážích se už škrábeme na vršek Lomničáku.
Je půl desáté a nikde nikdo. Užíváme si vrchol bez lidí, kocháme se výhledy a fotíme panoramata.
Na pivo z observatoře si musíme počkat do deseti, dřív nám chatař nenatočí. Pak už je idyla dokonalá. Přestože je všední den, tam dole pod námi se už hemží spousty turistů po stezkách.

Ještě chvíli si užíváme vrcholové doušky a již následuje sestup. Ten vedeme klasickou sestupovkou tzv. Emericyho cestou. Řetězy a skalní stupy nás rychle vedou dolů, až do Lomnického sedla, kde se napojujeme na stezku pod lanovkou a sbíháme až ke Skalnatému plesu. Poté ještě sestup před Hrebienok až do Starého Smokovce. Tady si nemůžeme odpustit brynzové halušky a pivo, gastronomická tečka na závěr.